V Třeboni

Dnes jsem s dětmi podnikla výlet do Třeboně. Původním plánem bylo rande s tatínkem, který je na týdenním soustředění se psem na Lipně a odskočil si na myslivecké slavnosti krocanit se s naším psem. Skutečnost však velmi předčila naše očekávání.
Nejprve jsme navšívili Dům přírody třeboňska . Toto muzeum nadchlo děti prakticky okamžitě, spousta věcí k vidění, prozkoumání, k naučení, prostě takhle si představuji, že by mělo muzeum vypadat, děti se naučily spoustu zajímavého, nikdo je nenapomínal, proboha aby se něčeho nedotkly, něco nezničily...

Potom jsme se naprosto nečekaně v zámecké zahradě ocitli uprostřed pohádkového lesa. Normálně takové akce bytostně nesnáším, bývá přelidněno, rodiče plní úkoly za děti, chvátají, hlavně, aby už měli splněno. Tady to bylo jinak, zřejmě proto, že se platil vstup 60 kč a malování na obličej bylo zpoplatněno (20kč) :-), prostě kdo někam někdy šel s dětmi, ví, že toto jsou zanedbatelné částky, ale pro některé rodiče to znamenalo naprosto nepřekonatelnou překážku, vyháněly děti a nezúčastnili se, takže vše probíhalo v naprostém klidu, pohodě, stanoviště nebyla přeplněná, bytosti pohádkové byly milé, příjemné, kluci si to velmi užili a já konečně také.

pak jsme se prošli Třeboní

a děti se předvedly společně s tatínkem na pódiu.

Prstě parádní prázdninový výlet

Exkurze do pivovaru

V nedaleké vesnici otevřeli minipivovar Kněžínek. Vaří tam opravdu dobré pivo a cesta na kole tam vede přes Vrbenské rybníky. Pohodová projížďka jihočeskou krajinou je dlouhá 5km a vidina nanuka a kofoly dovedla k velkému cyklistickému výkonu už i Marečka.... Prostě paráda.

Ideální příspěvek do rubriky V Českých Budějovicích by chtěl žít každý, kterou jsem založila především kvůli nevhodnému výroku divadla Járy Cimrmany o Českých Budějovicích. Mám je opravdu ráda, ale musím přiznat, že takovou lež bych z jejich pera opravdu nečekala.... :-)

Pohádky

Máme moc rádi tuhle divadelní společnost http://www.divspol.com/.
Viktor hraje různé evropské pohádky, děti umí perfektně zapojit a smějí se nejen děti, ale i dospělí. Mám ráda inteligentní humor a oceňuji, pokud někdo dělá práci proto, že ho to baví, ono je to totiž potom na výsledku  velmi poznat.
V Budějovicích bývá k vidění teď v létě každý čtvrtek na radničním nádvoří a je tak statčený, že děti nechává po představení pohrát si s loutkami....

Statečný Matěj buší na dveře zámku 

Vítek byl naprosto nadšený... 

Rytíř, co má moc dlouhé vusy

Po představení

Obr

Soustředěné publikum

Pan Vajíčko

V naší rodině dnes ožily vajíčka, inspirovali jsme se  touto knihou.

Kluci byli moc spokojení s matky výsledkem. Nebylo to zdaleka tak vzhledné, jako v knize, ale trocha podobnosti by se jistě našla...

Holčičí sny

Sama holčičku nemám a ani mít nebudu, ale mám kamarádku, co jí nevadí, že její dcerku po holčičkovsku rozmazluji a ukájím si touhy a stesky po holčičím elementu v naší domácnosti. Jmenuje se Zuzanka a bude mít brzy svátek, oběšla jsem zdejší vietnamce, drogerie a pořídila jí přesně to, po čem jsme jako malá holčička snila-vlastní kosmetický kufřík se sponečkami, gumičkami. Celou kosmetickou výbavu malé dámy jsem doplnila jedním decentním růžovým lakem na nehty se třpytkami, jahodovým Labello se třpytkami a  jemňounkými očními stíny..... Doufám, že se bude líbit , mně se tedy líbí moc.... :-D

Gumičky

Zkusila jsem Vítkovi koupit k narozeninám měnší sadu gumiček.... Vyvinula se z toho naprosto příšerná mánie, gumičekuje celá rodina, jednoduchý náramek už zvládne i Mára.... prostě šílenství jak má být, ve chvílích volna sjíždíme youtube s různými návody a pleteme a pleteme- kluci jen na Y, já na stavu, je to výborně uklidňující.... :-D

Vrbenské rybníky

Mareček se nám velmi rozjezdil an kole, zvládne i 10 km, tohle jsu fotky z Vrbenských rybníků, které máme doslova za humny, je zde sposta ptáčků a také mnoho kaprů a vůbec taková typická jihočeská krajina....

Vždycky, když tudy projíždíme, vzpomenu si na tuhle báseň:

 
Ty české rybníky jsou stříbro slité,
žíhané temnem stínů pod oblaky,
vloženy v luhy do zeleně syté
jsou jako krajů mírné, tiché zraky.
Tu sluka steskne v rákosí blíž kraje
a kachny vodní s peřím zelenavým,
jak duhovými barvami když hraje,
se nese v dálce prachem slunce žhavým;
chlad s dechem puškvorců lukami stoupá,
a s vůní otavy po kraji dýchá,
vzduch mírně chlazen vlnami se houpá,
a něco jako věčný stesk v tom vzdychá.

Antonín Sova -Rybníky

Přemýšlela jsme, jaké dám tomuto příspěvku štítky, nakonec jsme vybrala Všední dny  a V Českých Budějovicích by chtěl žít každý - tak to prostě je....