Váňa a Čáslavská

Z televize bývám hodně zhnusená poslední dobou,ale přeci jen sem tam se objeví nějaká výjimka a sedím jak přikovaná. Zjistila jsem, že čím jsem starší, tím více objevuji kouzlo programu ČT2. Včera a dnes večer se vysílaly velmi zajímavé dokumentární filmy.
První pojednával o životě Věry Čáslavské, naší nejlepší gymnastky a osobnosti s velkým O. Je s podivem, kolik v sobě našla tahle žena sil bojovat se svým osudem a jak se poprat se všemi úskalími, které jí život přinesl. Zajímavý je i zvrat, který nastal v jejím životě v 90. letech po revoluci. Jelikož jsem z té generace, která se narodila v 80. letech a  v 90. prožívala svojí velmi těžkou pubertu, nehodlám, ani si netroufnu hodnotit jednání kohokoliv v období před a těsně okolo revoluce, protože jak se říká, dokud nechodíš v jeho botách, těžko můžeš cokoliv jakkoliv hodnotit a vyslovovat nahlas názor typu "to já bych nikdy". Každopádně film velmi zajímavý.

Stejně tak mne dnes večer usadil k televizi dokumentární film o životě Josefa Váni. Bezesporu naše žokejová legenda svou vytrvalostí, pílí a bojem s různými zraněními vyvolá kromě pozdvižení obočí i úsměv na rtech. Prostě koňák tělem i duší a naše legenda....
Taktéž můžu jen doporučit je shlédnutí, ačkoliv sama pro sebe mám několik ale...
Vypsala jsem si z něj několik Váňových mouder, které se dají aplikovat nejen na koně:-) :

• S dobrým koněm umí vyhrát kdejaký blbec.
• I ten nejlepší kůň musí mít při závodě štěstí, jak ho nemá, je to v prdeli.
• Nebylo to skvělý, když žiješ s tím, že tě dva porazili, je to na hovno.

K filmu byla vytvořena i speciální píseň z pera Michala Horáčka nazpívaná Michaelem Kocábem-výborná

Je to až legrace postavit tyhle dva dokumenty vedle sebe, jak mi v jednom chybí mužský element a jeho pohled ne věc, v druhém mi úplně stejně chybí element ženský a jeho pohled. Jak kdyby kolem Věry Čáslavské byly důležité jen ženy a kolem Josefa Váni jen koně a muži, ačkoliv je na první pohled patrné, že v jejich životech hrají nemalou úlohu....