čtvrtek 26. prosince 2013

Tuctový stromeček

Vánoce probíhají a mně je do breku. Mívali jsme úplně nádherný, nejkrásnější stromeček na celé naší planetě. Svítil a zářil všemi barvami. Byly na něm ozdoby různého stáří, všechny krásné, foukané, staré, kýčovité. Letos se stalo ovšem něco, co by mne nenapadlo ani v nejhorším snu. Moje skoro sedmileté dítě tenhle nádherný stromeček porazilo a ty nejkrásnější, jedinečné ozdoby rozbilo.
Jednalo se 4 nádherné koule: růžovou, červenou, žlutou a modrou, které byly výjimečné především tím, že byly oproti jiným obrovské.
Jdu se zase uklidňovat vaječňákem, nejsem těhotná, ani jinak citově deprivovaná, ale asi jsme na ně měla opravdu velkou citovou vazbu už od dětství. Brečím, kdykoliv si na ně vzpomenu a ten náš stromeček mi bez nich přijde úplně cizí, neosobní  a vůbec se mi nelíbí.... :-(


Chtěla bych moc poděkovat mému muži, že můj žal mlčky přechází ba  se jej snaží i chápat, dokonce mi doporučil koupit koule úplně nové a ještě větší....
Toto je jejich úplně poslední fotka z rána, kdy jsme stromeček nazdobili, růžová vyčuhuje na fotce uprostřed nahoře

pondělí 23. prosince 2013

Krásné Vánoce

Všem čtenářům, na které mi nezbývá čas... přeji nádherné a hlavně poklidné Vánoce...