Loni touhle dobou zavalena seminárními pracemi s vytrženými dvěma osmičkami a dvěma povedenými pracovními pohovory bych nevěřila, že může být ještě hůř.
A ano může, nestíhám tak, jak jsme snad ještě nikdy nestíhala. Na tenhle článek mám přesně 8 minut, než mi dopere pračka a to jsem vám toho tolik chtěla říct:
že kulturně žiji-viděla jsem pohromadě několik současných básníků a slyšela jejich autorskou četbu
že jsem nyla na opeře a byla jsme nadšena, i když to bylo v Jihočeském divadle
že Vítek už se celkem zajel ve škole a pochopil slabikování, dokonce už má průkazku do knihovny
že mi moje zlatá maminka za vystudování pořídila úžasný dárek-elektronickou čtečku
že nemám co na sebe a musím lítat po obchodech
že se chystám na divadelní představení až do Prahy
že chystám pro gymplácké nečtenáře bombu: podzimní večerní knihovnu s A.E.Poe
že se Mareček pomamila chytá se kdejaké písně kterou slyší
že....
a osm minut je v trapu......
PS: Péťo moc držím palce.....
Žádné komentáře:
Okomentovat