pátek 4. ledna 2013
Starý blog
Protože jsem si se dvěma blogy připadala poněkud nevyrovnaně, rozhodla jsem se svůj starý blog uzavřít. Pokud přesto toužíte starý blog nadále číst, napište mi, prosím, na mail, ráda Vám k němu umožním přístup. Klára
pondělí 31. prosince 2012
neděle 30. prosince 2012
Váňa a Čáslavská
Z televize bývám hodně zhnusená poslední dobou,ale přeci jen sem tam se objeví nějaká výjimka a sedím jak přikovaná. Zjistila jsem, že čím jsem starší, tím více objevuji kouzlo programu ČT2. Včera a dnes večer se vysílaly velmi zajímavé dokumentární filmy.
První pojednával o životě Věry Čáslavské, naší nejlepší gymnastky a osobnosti s velkým O. Je s podivem, kolik v sobě našla tahle žena sil bojovat se svým osudem a jak se poprat se všemi úskalími, které jí život přinesl. Zajímavý je i zvrat, který nastal v jejím životě v 90. letech po revoluci. Jelikož jsem z té generace, která se narodila v 80. letech a v 90. prožívala svojí velmi těžkou pubertu, nehodlám, ani si netroufnu hodnotit jednání kohokoliv v období před a těsně okolo revoluce, protože jak se říká, dokud nechodíš v jeho botách, těžko můžeš cokoliv jakkoliv hodnotit a vyslovovat nahlas názor typu "to já bych nikdy". Každopádně film velmi zajímavý.
Stejně tak mne dnes večer usadil k televizi dokumentární film o životě Josefa Váni. Bezesporu naše žokejová legenda svou vytrvalostí, pílí a bojem s různými zraněními vyvolá kromě pozdvižení obočí i úsměv na rtech. Prostě koňák tělem i duší a naše legenda....
Taktéž můžu jen doporučit je shlédnutí, ačkoliv sama pro sebe mám několik ale...
Vypsala jsem si z něj několik Váňových mouder, které se dají aplikovat nejen na koně:-) :
Je to až legrace postavit tyhle dva dokumenty vedle sebe, jak mi v jednom chybí mužský element a jeho pohled ne věc, v druhém mi úplně stejně chybí element ženský a jeho pohled. Jak kdyby kolem Věry Čáslavské byly důležité jen ženy a kolem Josefa Váni jen koně a muži, ačkoliv je na první pohled patrné, že v jejich životech hrají nemalou úlohu....
První pojednával o životě Věry Čáslavské, naší nejlepší gymnastky a osobnosti s velkým O. Je s podivem, kolik v sobě našla tahle žena sil bojovat se svým osudem a jak se poprat se všemi úskalími, které jí život přinesl. Zajímavý je i zvrat, který nastal v jejím životě v 90. letech po revoluci. Jelikož jsem z té generace, která se narodila v 80. letech a v 90. prožívala svojí velmi těžkou pubertu, nehodlám, ani si netroufnu hodnotit jednání kohokoliv v období před a těsně okolo revoluce, protože jak se říká, dokud nechodíš v jeho botách, těžko můžeš cokoliv jakkoliv hodnotit a vyslovovat nahlas názor typu "to já bych nikdy". Každopádně film velmi zajímavý.
Taktéž můžu jen doporučit je shlédnutí, ačkoliv sama pro sebe mám několik ale...
Vypsala jsem si z něj několik Váňových mouder, které se dají aplikovat nejen na koně:-) :
- S dobrým koněm umí vyhrát kdejaký blbec.
- I ten nejlepší kůň musí mít při závodě štěstí, jak ho nemá, je to v prdeli.
- Nebylo to skvělý, když žiješ s tím, že tě dva porazili, je to na hovno.
Je to až legrace postavit tyhle dva dokumenty vedle sebe, jak mi v jednom chybí mužský element a jeho pohled ne věc, v druhém mi úplně stejně chybí element ženský a jeho pohled. Jak kdyby kolem Věry Čáslavské byly důležité jen ženy a kolem Josefa Váni jen koně a muži, ačkoliv je na první pohled patrné, že v jejich životech hrají nemalou úlohu....
sobota 29. prosince 2012
Odvážné činy
K babičce jsme prvně vyrazili vlakem. Po pěti letech jsem zase zopakovala "kouzlo" cestování tam, kam ani vlaky nejedou.
Ačkoliv autem jsme u babičky za slabou hodinu a půl, hromadnými prostředky je to akce na 4 až 5 hodin. Z Tutova se totiž běžně jezdí do Plzně a nikdo nejezdí do Budějovic (to je také jeden z důvodů, proč zde bydlím...:-).
Museli jsmeme jet rychlíkem do Plzně, z Plzně jsme se vraceli několik zastávek osobákem a tam odtud potom autobusem k babičce. Druhý den ráno jsme vyrazili autobusem do Blovic, tamodtud osobákem do Nepomuka a z Nepomuka potom rychlíkem domů. Akce zase na celé dopoledne.
Děti byly z výletu nadšené a ptaly se, kdy zase vyrazíme. Já to odnesla jen migrénou a naprostou únavou,ale co by člověk pro ty děti nepodstoupil...:-D
Ačkoliv autem jsme u babičky za slabou hodinu a půl, hromadnými prostředky je to akce na 4 až 5 hodin. Z Tutova se totiž běžně jezdí do Plzně a nikdo nejezdí do Budějovic (to je také jeden z důvodů, proč zde bydlím...:-).
Museli jsmeme jet rychlíkem do Plzně, z Plzně jsme se vraceli několik zastávek osobákem a tam odtud potom autobusem k babičce. Druhý den ráno jsme vyrazili autobusem do Blovic, tamodtud osobákem do Nepomuka a z Nepomuka potom rychlíkem domů. Akce zase na celé dopoledne.
Děti byly z výletu nadšené a ptaly se, kdy zase vyrazíme. Já to odnesla jen migrénou a naprostou únavou,ale co by člověk pro ty děti nepodstoupil...:-D
pátek 28. prosince 2012
Tutov nad Japatem
Aneb Vánoce u babičky na Divokém Západě.
Schválně můžete hádat, kde naše babička bydlí. Nadpis i první věta tohoto článku Vám hodně pomohou, jsou to přezdívky mého rodného městečka :-)
U babičky je vždycky velká legrace
Mareček dostal od Ježíška další bagr, spiníkání po obědě muselo samozřejmě probíhat za jeho asistence:-)
Vítek spal po O v mém dětském pokojíčku na zemi....:-)
Pes, přítel člověka-tak tohle je pro změnu náš Deny
Ale úplně největší aaaach dárky jsme si odvezli domů a hned vyzkoušeli, jak se v tom ježíškovském povlečení pěkně spinká-spinká se v něm báječně :-D
A druhá hádanka-najdi děti v posteli :-)
A na závěr ještě jedna pod stromečkem u babičky....
Schválně můžete hádat, kde naše babička bydlí. Nadpis i první věta tohoto článku Vám hodně pomohou, jsou to přezdívky mého rodného městečka :-)
U babičky je vždycky velká legrace
Mareček dostal od Ježíška další bagr, spiníkání po obědě muselo samozřejmě probíhat za jeho asistence:-)
Vítek spal po O v mém dětském pokojíčku na zemi....:-)
Pes, přítel člověka-tak tohle je pro změnu náš Deny
Ale úplně největší aaaach dárky jsme si odvezli domů a hned vyzkoušeli, jak se v tom ježíškovském povlečení pěkně spinká-spinká se v něm báječně :-D
A druhá hádanka-najdi děti v posteli :-)
A na závěr ještě jedna pod stromečkem u babičky....
úterý 25. prosince 2012
Vánoce 2012
Letos jsme měli čtyř metrovou borovici :-D
Štědrovečerní večeře
Dárečky
Štědrovečerní večeře
Dárečky
Ranní četba nových knih ...:-D
Na boží hod se u nás připravuje vepřová na smetaně s bramborovými noky. Při přípravě nám vydatně pomáhá nový áááách dárek od ježíška pro maminku
Sváteční oběd
Prababička s pradědou, nejmilejší vánoční návštěva
Po dobrém obědě je potřeba si schrupnout a po vyspinkání posvačit maminčino vánoční cukroví a hurá za nejlepším vánočním dárkem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


