pondělí 1. července 2013

Na skok v Bílých Karpatech

Využila jsem nabídku mého muže a vyrazila s ním na záchranářské závody. Zatímco on i pes se potili hledáním zavalených osob v sutinách domů, já si udělala výlet po okolí. Počasí sice nebylo ideální, ale nakonec bylo moc dobře, že bylo právě takové, jaké bylo.....


Vyrazila jsem z obce Velká nad Veličkou vzhůru do kopců po naučné stezce Slováckem po Šumárnické naučné stezce. Cestou jsem obdivovala panorámata Bílých Karpat a objevila velice zajímavou věc a doháje.cz. Sice mně, jakožto majitelce nechytrého telefonu, tato aktivita turistických nadšenců nemohla oslovit, ale věřím, že u mladé generace a mého muže :-) by slavila úspěch. Jde o to, že namísto informačních cedulí si vyfotíte do chytrého telefonu QR kód a vše potřebné si již přečtěte v chytrém přístroji. (bohužel stránka s touto aktivitou hlásí errror, takže nemá smysl vám sem vkládat odkaz, ale třeba Vám to fungovat bude...). Zde si můžete přečíst článek o Doháje....:-)

Z kopce Bojiště byl úžasný borovicový výhled do okolí. Namísto klasické rozhledny je umístěný žebřík s podlážkou přímo na nejvyšší místní borovici....Vedle je vytvořené příjemné posezení i s ohništěm a kupodivu i s nasekaným a připraveným dřívím na oheň....

Od borovice jsem začala sestupovat pěšinou k prvnímu cíli mojí cesty, a to větrnému mlýnu v Kuželově. Je to jediný nejen zachovalý, ale plně funkční mlýn holandského typu na Moravě a je velice romantický.....
Jak vidíte na fotkách, cestou začalo pršet, ale jelikož moje nadšení pro výlety nelze ničím zhatit, vyrazila jsme cestou dál vesnicí Kuželov a Hrubá Vrbka. V turistické mapě jsme se dočetla, že se v Hrubé Vrbce nachází monastýr svatého Gorazda. Přiznám se, že slova  "monastýr", ani "Gorazd" mi absolutně nic veřílala, takže jsem již doma začala hledat informace.


 Monastýr je jiné slovo pro klášter. Pochází zřejmě ze staré slovanštiny a v současné době je to označení pravoslavného kláštera. To moji zvědavost ještě více nahlodalo. Dohledala jsme, že v klášteře přijímají poutníky, takže moje volba byla jasná. Při vchodu do monastýru ze mne crčela voda, naštěstí mne hned u dveří potkal jeden z kněží a pozval mne na kávu. Prohlédla jsme si celý "kostel", seděla v jídelně, pila teplou kávu, venku pršelo a já s několika kněžími a biskupem diskutovala o vzdělávání dětí s současném školním systému. Zároveň jsem se dozvěděla mnoho podstatného z fungování, řádu a principu pravoslavné církve. V prostorách monastýru jsme tedy nefotila, ale zde na webových stránkách vaši zvědavost můžete ukojit......Monastýr sv. Gorazda

Svatý Gorazd I. byl nástupcem Metoděje na Velké Moravě, ale se svými následovníky byl vyhnán a usídlil se na Balkáně, kde se nadále udržoval cyrilometodějskou duchovní tradici. Svatý Gorazd II., na jehož počest je vybudovaný zdejší monastýr, ovšem zasahuje do nedávné minulosti. Vlastním jménem se jmenoval Matěj Pavlík, narodil se právě v Hrubé Vrbce a jeho osoba je neodmyslitelně spjata s atentátem na Heydricha. V kryptě pravoslavného chrámu v Resslově ulici, kde právě Gorazd působil, byli vyzrazeni  naši parašutisté. Gorazd byl mučen a popraven v roce 1942....

Z Hrubé Vrbky jsme pokračovala po cestě zpět do Velké nad Veličkou, strašně moc se nacpala třešněmi, a po nabytém dopoledni  si pomalu třídila myšlenky.

Cestou jsme neskutečně zmokla. Manžel se zúčastnil závodů a společně jsme směřovali cestou k domovu. Kolem Hodonína už cestou tam jsem zaregistrovala postavený maják (prý údajná reklama na sběrné suroviny). U majáku ovšem již vykvetlo několik slunečnic. Ostatní pole se zatím zelenala a ani náznak nejkrásnější žluté květiny na světě se nekonal. Manžel tedy slíbil, že se cestou domů u majáku zastavíme a vytoužené slunečnice neřežeme....Přikládám foto dokumentaci přes sklo auta...:-)

A aby té romantiky nebylo málo, přidávám západ slunce s duhových odleskem nad Brnem....

Doma jsme ještě hledala cosi o pravoslaví, ikonách a všech záležitostech okolo a narazila jsme na rozhovor s biskupem (z doby, kdy byl ještě mnichem v Rusku), se kterým jsme se shodli na tom, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý.....:-)
http://www.lideazeme.cz/clanek/cesky-mnich-v-rusku

1 komentář: